sobota 18. dubna 2020

Objednejte si, děti. What would you like?




Navzdory názvu a nevyřčené části věty o tom, co se údajným krtkům děje (mlátí se po hlavičkách), chtějí být tyhle stránky blogem v podstatě mírumilovným J. I k té obrazovce chovám se slušně, to jen hledám cesty komunikace i mimo online hodiny. Pět týdnů mi ale trvalo, než jsem se odhodlala natočit video se sebou sama v záběru. (O namlouvání vlastního hlasu, o záznamech a pocitech okolo toho někdy příště.) Tak otrlá, abych ho zveřejnila i tady, ještě nejsem, nespraví to, obávám se, ani pár dalších týdnů, ale popíši.

Protlo se to s mým „vynálezem“ zero-waste teachingu, jinými slovy „netiskni zbytečně“, a snahou používat obrázky reálných situací, fotky, vyhýbat kresleným obrázkům často nevalné estetické úrovně. Stříhám ze starých časopisů National Geographic, děti to mají rády, doprovodit větu „He can jump“ obrázkem chlápka skákajícího přes potok ve vysokých horách mi připadá o mnoho lepší než kresleným pajďuláčkem. Teď jsem vytrhávala ze starých časopisů Apetit, které ne a ne vyhodit, že z nich třeba přece jen něco uvařím. Připravených jsem měla obrázků asi dvacet – „meatballs, chicken, fish, bread and cheese, chocalate cake, lemonade… and a cup of coffee for your mum“. Dětem na videu tvrdím, že jsem pro ně dnem i nocí vařila a pekla a postupně nabízím doprovázené větami „Would you like…?“ nebo „You could also have“. Jejich úkolem je napsat si I WOULD LIKE a pak vše, co by rády, a objednávku mi poslat. Já pak v příloze posílám nafocené obrázky toho, co si nadiktovaly. Aby viděly, že to funguje. Že i když spletou písmenko či dvě, člověk na druhé straně pozná, co měly na mysli. Jeden chlapeček, který psaní nemiluje, si prý myslel, že fakt navařím, a než mu došlo, že to bude blbost, měl hotovo. Měla jsem daleko víc obrázků, tak jsem je ještě využila při videohovoru, kdy jsem je dětem nabízela a vnucovala a představa byla, že si budou objednávat a já jim ze své nabídky na stole vždycky vyberu, co chtějí, a přes obrazovku podám (trénink "Here you are" a "You are welcome" a tak dále, měla jsem ale ve své restauraci takový nepořádek, že se to ukázalo krapánek nemožným. 


Žádné komentáře:

Okomentovat