Vedle všech tipů, občas nějaká ta úvaha, komentář, střípek. Třeba takovýhle.
Ze všech živých i neživých tvorů - od pakobylek po plyšové ježky, co jich tak člověk přes kameru při výuce zahlédne, nejproblematičtější připadají mi rodiče
. Naštěstí je obvykle vídám jen, jak dokončují připojení, kontrolují, že se vidíme a slyšíme, a zavírají dveře pokojíčku. Ale když ne (což chápu, že někdy nejde), bývá to fuška. Oni strašně propadají nervozitě (či něčemu horšímu), když dítě chviličku něco neví. Takže já položím otázku, než ale vymyslím, jak mu pomoci, už kouká jinam, po napovídajícím rodiči, tudíž rychle měním strategii a snažím se nápovědu zaslechnout, abych se jí chytla, čímž ale ztrácím pozornost dalších dětí u monitorů, které se začínají bavit se svými rodiči
. Ale nestěžuji si v zásadě, pořád je to dost legrace. Třeba když na pokyn "Bring me something beautiful" dotáhne někdo živé mimino a jiný tři červená jablíčka v sáčku!


Žádné komentáře:
Okomentovat